Ode dne 29. března do dne 9. dubna 2025 bude v řetězu lidských srdcí řetězové protestní hladovky zahájené dne 19. ledna 2025 pokračovat matka na dvanáct let odsouzeného Syna Matěje za trochu trávy.
Dopis Matějova otce a matky (k hladovce) je uveden níže.
Matěj by v relaci s neoprávněným prodejem alkoholu (nikdy mu žádná distribuce či prodej nikdo ani neprokázal), by dostal pokutu.
Prosaďme společně změnu! Pišme poslancům! Je nejvyšší čas. Zastavme kriminalizaci nevinných návrhem na dekriminalizaci rostlin a hub. Právě teď je ve druhém čtení novela trestního práva (tisk č. 861)
Kauze na 12 let za konopí odsouzeného Matěje se věnovala ČT v pořadu 168 hodin dne 24. ledna 2024 v příspěvku „12 let za konopí“: Zdroj: Česká televize
Přečtěte si prosím níže uvedený dopis Matky a Otce na 12 let odsouzeného Syna Matěje: Zdroj k dopisu otce: Rodiny proti prohibici
—————–Matka Matěje ——————————
Zvolila jsem symbolicky 12 dní, protože syn byl odsouzen k 12ti letům vězení za pěstování konopí.
Nebyla mu prokázána žádná distribuce a byl odsouzen na základě nepřímých důkazů za pokus o výrobu… Navíc to, jak došla policie k množství rostlin, jakým způsobem byl stanoven obsah THC v rostlinách, už se mi ani nechce rozebírat.
Obzvláště potom, co jsme se se stejným postupem setkali ve spoustě dalších „konopných případech“. Funguje zde presumpce viny a do vězení chodí zcela nesmyslně na dlouhé roky lidé, kteří nikomu neublížili. Zůstává nad tím rozum stát, obzvláště v porovnání s případy, kterých je teď víc a víc, kdy pachatelé, kteří zneužívají, znásilňují, týrají a fyzicky i psychicky ničí své oběti, dokonce i nezletilé, odcházejí od soudů s podmínkou.
Pokud někdo poruší zákon, má být potrestán, ale také by mu měl být umožněn spravedlivý soudní proces.
A navíc pokud zde máme zákony, které staví do role pachatelů trestných činů lidi, kteří pěstují konopí a umožňují soudcům posílat je na dlouhé roky do vězení, dokonce na delší dobu, než násilníky, je tu něco hodně špatně. Ale o tom Vy víte své….
Já nejsem uživatel konopí, ale zároveň ani nejsem uživatel alkoholu a cigaret, proto vůbec nechápu ani to, že to, co prokazatelně a spolehlivě pouze škodí, je povolené a státem podporované, a to, co umí uzdravovat, je postavené mimo zákon.
Moc ráda podpořím Vaše aktivity alespoň tímto způsobem. 12 dní, protože syn má být 12 let ve vězení s vrahy a násilníky za sázení a zalévání rostlin. 12 dní, protože vnuk má vyrůstat 12 let bez otce. Už tři roky se mu stýská a ještě devět let má před sebou. Komu a čemu tohle prospěje? Proti tomu je 12 dní bez jídla jako nic.
Moc bych si přála, aby víc a víc lidí otevřelo oči a aby naše vláda začala naslouchat odborníkům a nedržela se zastaralých, nefunkčních dogmat. Možná, že je hladovka „středověká“ metoda protestu, ale co jiného zbývá, když je potřeba změnit zákon, který ve „středověku“ vznikl a lidé ve vládě to odmítají vidět ?
Nebo to snad vidí a děje se to záměrně pro něčí prospěch?
Děkuji Vám, za energii, kterou tomu věnujete a přeji Vám i nám všem ostatním úspěch, ve Vašem konání.
S pozdravem
Irena Fenyklová
matka Matěje Černého
PS. Mám Vás pozdravovat od syna…
—————–Otec Matěje ———————————
„V minulosti jsem konopí a ty, co ho užívali, sám taky odsuzoval. Byla to podle mého tehdejšího názoru droga a její uživatele jsem považoval za lidi na okraji společnosti. Můj pohled na tuto rostlinu a vše, co s ní souvisí, změnila až nemoc.
Jsem diabetik a od roku 2010 se neobejdu bez inzulinu. V roce 2013 se k mému trápení přidala diabetická noha. Skoro jsem nemohl chodit a v roce 2014 mi byl přiznán invalidní důchod 3. stupně. Téměř 3 roky můj život ovládala nesnesitelná bolest v noze a většinu času jsem proležel a léčil se – bez valného úspěchu – antibiotiky. Na noze jsem měl stále otevřenou ránu, která se nehojila, a v září 2016 mi byla lékařem doporučena amputace malíčku a kloubu.
Syn se na to nemohl dívat, a tak vypěstoval konopí, protože byl přesvědčen, že by mi mohlo pomoci. Já tomu nevěřil a nesouhlasil jsem, bál jsem se souhlasit s něčím, co bylo proti mému přesvědčení a proti právnímu řádu. Bolest mne však vytrvale sužovala, a když mi lékaři nedokázali pomoci a nakonec navrhli amputaci, dal jsem své přesvědčení stranou a chytil se „stébla“ jako tonoucí. V listopadu jsem si začal konopí přimíchávat do jídla a bolest začala pomalu ustupovat. Už na Vánoce jsem se cítil tak dobře, jako už pár let ne, a ani jsem nedoufal, že by to tak ještě někdy mohlo být. Byl jsem velmi překvapený a hlavně šťastný, že se vyhnu amputaci. Koncem ledna jsem začal opět chodit! Kdo to nezažil, neumí si představit ten pocit, když člověk po třech letech bolesti a beznaděje opustí lůžko a může zas najednou jít na procházku nebo se projet na kole. Jsem vděčný za to, že mne syn neposlechl a proti mé vůli se mi snažil pomoct.
Kompletně jsem přehodnotil vztah ke konopí jako takovému a neumím si svůj život bez něj v současné době představit. Rána na noze se mi občas otevře, ale stačí opět nasadit konopí a během pár týdnů je zase všechno v pořádku. Jsem rád, že je můj život opět plnohodnotný, tedy jestli se o něm dá takto mluvit v době, kdy je syn za tuhle rostlinu, která mne zachránila, ve vězení…
Jak mám pochopit tuto absurditu? Jak může někdo odsoudit syna za pěstování byliny, která má takovouto léčebnou sílu? Jak může toto náš právní systém tak tvrdě a přísně kriminalizovat? Nerozumím tomu, že alkohol a nikotin, látky, které prokazatelně poškozují zdraví a jsou vysoce návykové, jsou státem a společností schvalované a všeobecně přijímané, ale konopí, které má takové léčebné schopnosti, je kriminalizováno. Už vůbec nechápu přísnost trestů, kdy tresty za zabití, loupežná přepadení, zneužívání dětí, či výroba a distribuce pervitinu a dalších tvrdých drog jsou nižší než za pěstování konopí.
Jak se mám cítit plnoprávným a loajálním občanem této země, když můj syn je vězněn spolu s vrahy za to, že pěstoval konopí, které mne zachránilo? Kdybych to nezažil na vlastní kůži, možná bych se stále držel svého původního omezeného přesvědčení, teď bych si však přál, aby tuto absurditu prohlédlo co nejvíce lidí a aby vláda učinila adekvátní změny a pomohla nám, občanům své země, ke spravedlnosti, k návratu ke zdravému rozumu, k životu ve zdravé společnosti.
Jako otec jsem dospěl k názoru, že nebudu volit politiky, kteří nechají takhle kriminalizovat naše děti kvůli pěstování konopí a úplně ničí životy jak jich samotných, tak i celých rodin.
Dne 18.6.2023
