Nejprve stanovisko ústavního soudu
II.ÚS 503/19 ze dne 26. 3. 2019
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Dušana Dvořáka, zastoupeného Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2018 č. j. 7 As 188/2018-386, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018 č. j. 11 A 1/2017- 388 a rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 22. 12. 2016 č. j. MK 78898/2016 OLP, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel podal dne 8. 2. 2019 nesrozumitelnou ústavní stížnost, kterou v průběhu doby sám doplňoval. Dne 25. 2. 2019 byl Ústavním soudem vyzván k odstranění vad svého podání, což učinil přípisem ze dne 1. 3. 2019 prostřednictvím zvoleného zástupce.
2. Ten v doplněné ústavní stížnosti uvedl, že tato směřuje proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, když zejména usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2018 č. j. 7 As 188/2018-386 došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele garantovaných čl. 15 odst. l, čl. 16 odst. l, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
3. Stěžovatel podal dne 14. 7. 2016 Ministerstvu kultury návrh na registraci náboženské společnosti Chrám Přírody (původně Konopná církev). Rozhodnutím Ministerstva kultury ze dne 22. 12. 2016 č. j. MK 78898/2016 OLP byl návrh bez věcného projednání zamítnut. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 3. 2018 č. j. 11 A 1/2017-388 označil jednání Ministerstva kultury za nezákonné a přikázal návrh řádně projednat.
4. Nejvyšší správní soud poté odmítl stěžovatelovu kasační stížnost s odkazem na své rozhodnutí ze dne 1. 7. 2015 č. j. 5 Afs 91/2012 – 41, podle něhož „Kasační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná.“
5. Ústavní soud po přezkoumání napadených rozhodnutí shledal, že Nejvyšší správní soud postupoval ve věci kasační stížnosti stěžovatele podle příslušných ustanovení soudního řádu správního, napadené usnesení řádně odůvodnil, a proto je ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí zjevně neopodstatněná. Ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze, potažmo proti rozhodnutí Ministerstva kultury, je za této procesní situace nutno posuzovat jako nepřípustnou (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), neboť se jedná o rozhodnutí kasační a věc stěžovatele tedy není v tuto chvíli pravomocně skončena.
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a zčásti jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona. S ohledem na důvody odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval stěžovatelovým návrhem na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. března 2019
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu
V příspěvku najdete argumentaci kasační stížnosti rektora Konopné církve Dušana Dvořáka, MMCA, dále naši víru zesměšňující rozsudek kasačního soudu ze dne 10.3.2023 , č.j. 5As 21/2022-83, který znal stejně jako ústavní soud a nejvyšší soud od roku 2011/2012 jména zavražděných opakovaně opět jako trestní justice odmítl nezákonně předložit spor Soudnímu dvoru s pěti policejními normami s 30. násobně odlišnými výsledky THC a tvrzením že konopí je prekurzor a nepotřebujeme to, i když nás vraždí, přičemž zakladatelskou listinu s identifikačními údaji více než 300 řádně registrovaných svéprávných a plnoletých občanů dle zákona a členů Konopné církve (viz II. US 503/19 x II. ÚS . 664/12) dal Dušan Dvořák již ústavním soudcům v prvním z cca 30. ústavních stížnosti a 10 dovolání k vraždám státních zástupců a soudců a zneužité policie.
Kasační a ústavní soud (viz II. ÚS 503/19) o zločinech věděl nejméně z deseti stížností členů asociace Cannabis is The Cure,z.s. (zveřejněno 5 spolků) a Konopné církve stejně jako do té doby nejvyšší soud (22x), ústavní soud (33x) ústavní soud odmítal položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
Dušan Dvořák je přitom stále ve vězení kvůli své víře a svědomí od roku 2019 a má být až do dne 6.4.2026. A to přesto, že policie má pět odlišných verzí, jak měřit THC v konopí s 30 násobných rozdílem ve výsledku, takže, kdokoliv, kohokoliv a kdykoliv dostane do basy se souhlasem zastupitelství justice.
Ani ministryně Benešová, ani ministr spravedlnosti Blažek, ani prezident Zeman Dušanovi Dvořákovi milost nedali, protože trvá od roku 2009 s desítkami NNO na prošetření možných vražd dle § 149 odst , 5 tr. z. uskutečněných na jaře 2011 u onkologicky nemocné Olgy Novotné a Petra Kodyma, Zbyněk Kopřiva a Mária Brodská v roce 2012, pak v roce 2016 Jarmila Honkýšová a pak i jedna žena, které rodina zvažuje souhlas s trestním podnětem na předsedu ústavního soudu, že kryje vraždy. Ústavní soud znal jména zavražděných členů výzkumu Konopí je lék (zveřejněn pojmenovanými soudci a státními zástupci veřejně již v roce 2011 i v okresních médích a celostátních jako je Respekt, jak se vrazi, důvodně podezřelí vrazi jmenují a soudci a státní zástupci dělali, že neumí česky, viz závěr s freskou Krista a konopí ze Sicílie. Pokud víte, co znamená kartel, kdy soud, ústavní soud podrží vrahy a státní zástupci také, můžete se jít klouzat.
Rozsudek kasačního soudu komentovala dne 11.3.2023 Brněnská drbna článkem „Věřit v prospěšnost konopí nestačí. Soud v Brně zklamal Konopnou církev„
