Omlouváme se za prodlevu s odpovědí. Vzhledem ke komplexnosti Vašeho dotazu se mu věnovaly různé útvary Evropské komise. Souhrnné vyjádření Vám posíláme níže.
1.
Ve svém dopise uvádíte, že české soudy, včetně Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu, opakovaně odmítly položit Soudnímu dvoru Evropské unie předběžné otázky ve věci výkladu směrnice 98/34/EC (nyní směrnice (EU) 2015/1535). Tvrdíte, že toto jednání je v rozporu s čl. 267 SFEU.
Rádi bychom podotkli, že právo Evropské unie má být uplatňováno a vymáháno v systému založeném na decentralizaci soudní ochrany. V tomto systému, jak bylo opětovně potvrzeno v čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, jsou to v prvé řadě vnitrostátní soudy, které mají v případech spadajících do jejich pravomoci poskytovat právní ochranu při výkonu práv, jež mohou pro jednotlivce vyplývat z práva Unie.
Systém upravený článkem 267 SFEU má zajistit jednotný výklad práva Evropské unie v členských státech, a to stanovením přímé spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy na základě řízení, v němž účastníci nemají žádnou možnost iniciativy.
I když povinnost předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ze strany vnitrostátních soudů, jejichž rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva (čl. 267 odst. 3 SFEU), byla uznána jako relevantní pro účely práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (zejména pokud jde o povinnost těchto vnitrostátních soudů uvést na základě použitelného práva a výjimek stanovených v judikatuře Soudního dvora důvody pro odmítnutí předložení předběžné otázky týkající se výkladu práva Unie, Komise je oprávněna zahájit řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU v souvislosti s možným nedodržením článku 267 SFEU tehdy, pokud dotčený členský stát přijal právní předpisy, které znemožňují řádné fungování justiční spolupráce podle tohoto ustanovení, nebo pokud existuje obecná praxe závažného a zjevného porušování povinností stanovených v čl. 267 odst. 3 SFEU ze strany soudu uvedeného ve zmíněném ustanovení (Evropský soud pro lidská práva, rozsudek ze dne 20. září 2011 ve věci Ullens de Schooten a Rezabek v. Belgie (stížnosti č. 3989/07 a 38353/07) a rozsudek ze dne 8. dubna 2014 ve věci Dhahbi v. Itálie (stížnost č. 17120/09)).
Dále bychom chtěli zdůraznit, že v řízení o nesplnění povinnosti, které se týká správní praxe porušující právo EU, je Komise povinna poskytnout Soudnímu dvoru Evropské unie dostatečně průkazné a podrobné informace, které dokládají existenci protiprávní správní praxe, jež musí být do určité míry stálou a obecné povahy, jak potvrdil Soudní dvůr ve své judikatuře (rozsudek ze dne 27. dubna 2006 ve věci C-441/02, Komise v. Francie, (ECR 2006, s. I-3449).
2.
Dovolujeme si připomenout, že cílem postupu stanoveného ve směrnici 98/34/ES (nyní směrnice (EU) 2015/1535 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32015L1535) je zabránit neopodstatněným překážkám obchodu se zbožím a volnému pohybu služeb informační společnosti.
V zájmu zajištění transparentnosti vnitrostátních iniciativ ukládá článek 5 směrnice (EU) 2015/1535 členským státům povinnost oznámit Komisi všechny návrhy technických předpisů týkajících se výrobků a služeb informační společnosti před jejich přijetím do vnitrostátního práva. Ustanovení čl. 5 odst. 1 směrnice o jednotném řízení stanoví povinnost všech členských států oznámit Komisi veškeré technické předpisy, včetně technických specifikací, jiných požadavků a předpisů pro služby informační společnosti ve fázi návrhu.
Je důležité poznamenat, že kdokoliv může napadnout zákonnost neoznámených údajných technických předpisů u vnitrostátního soudu. Podle ustálené judikatury „porušení oznamovací povinnosti představuje podstatnou procesní vadu, která může způsobit nepoužitelnost dotčených technických předpisů na jednotlivce; z úvah uvedených v bodech 40 až 43 tohoto rozsudku vyplývá, že porušení povinností odkladu přijetí stanovených v [čl. 6 odst. 6 směrnice (EU) 2015/1535] rovněž představuje podstatnou procesní vadu, která může vést k nepoužitelnosti technických předpisů“ (rozsudek ve věci Unilever, C-443/98, bod 44, jakož i rozsudek ve věci Star Taxi App, C-62/19, bod 57).
„Jednotlivci se tak mohou dovolávat [článků 5 a 6 směrnice (EU) 2015/1535] před vnitrostátním soudem, který musí odmítnout použití vnitrostátního technického předpisu, který nebyl oznámen v souladu se směrnicí“ (rozsudek ve věci C-194/94 CIA Security, bod 55; jakož i rozsudek ve věci C-336/14 Ince, bod 67).
Více informací o směrnici (EU) 2015/1535 naleznete zde: https://technical-regulation-information-system.ec.europa.eu/cs/home
3.
V souladu se strategií EU pro oblast drog (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:C:2021:102I:FULL), která se týká snižování nabídky, snižování poptávky, prevence a snižování nepříznivých důsledků, je protidrogová politika EU založena na důkazech. Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA) shromažďuje a analyzuje informace a údaje o dopadu drog na zdraví a bezpečnost. Co se týče konopí, agentura v listopadu 2023 vydala hloubkovou analýzu trhu s klíčovými zjištěními a posouzením hrozeb (EU Drug Market: Cannabis — In-depth analysis | www.euda.europa.eu).
Podle příslušných právních předpisů EU, rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV o nedovoleném obchodu s drogami (http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2004/757/2022-08-18), musí každý členský stát přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby úmyslné jednání související s drogami, je-li spácháno neoprávněně, bylo kriminalizováno a trestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími tresty včetně trestů odnětí svobody.
Konopí je drogou, na kterou se v rámcovém rozhodnutí vztahuje definice drogy.
Rámcové rozhodnutí stanoví minimální sankce v horní hranici trestní sazby, které mají členské státy provést. Při stanovení výše sankcí je třeba přihlédnout k okolnostem, jako je množství a druh obchodované drogy a zda byl trestný čin spáchán v rámci zločinného spolčení.
Vyloučení určitých druhů chování, pokud jde o osobní spotřebu, z oblasti působnosti rámcového rozhodnutí nepředstavuje pokyn EU, jak by členské státy měly tyto jiné případy řešit ve svých vnitrostátních právních předpisech.
4.
Dále bychom chtěli zdůraznit, že na mezinárodní úrovni i na úrovni EU bylo uznáno, že konopí má jak omamné, tak léčebné vlastnosti; jeho omamné vlastnosti nebrání tomu, aby byl použit k léčebným účelům.
Ve věci C-137/09 Josemans zmíněné ve Vaší otázce byl Soudní dvůr vyzván, aby ověřil, zda unijní právo brání právní úpravě zakazující vstup do coffee shopů osobám, které nemají bydliště v Nizozemsku. V této souvislosti Soudní dvůr uvedl, že „vzhledem k tomu, že škodlivost omamných látek, včetně těch, které pocházejí z konopí, je obecně uznávána, existuje ve všech členských státech zákaz uvádět je na trh, s výjimkou přísně kontrolovaného obchodu pro lékařské a vědecké účely“ (bod 36). Jak upřesnil Soudní dvůr, tento postoj je v souladu s různými mezinárodními nástroji, na nichž členské státy spolupracovaly nebo k nimž přistoupily, jako je Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 a Úmluva Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971 (bod 37).
Možnost distribuovat výrobky z konopí prostřednictvím přísně kontrolovaných kanálů, které mají být použity pro lékařské a vědecké účely, neznamená, že za těchto podmínek musí být tyto výrobky dostupné ve všech členských státech.
Rádi bychom rovněž objasnili, že v případě, že výrobek na bázi konopí spadá do definice léčivého přípravku podle čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/83/ES, musí být uveden na trh v souladu s pravidly a postupy stanovenými ve směrnici. Zejména musí získat registraci podle článku 6. Tím se zajistí kvalita, bezpečnost a účinnost léčivých přípravků, které mají být uvedeny na trh EU. Pouze za zvláštních okolností uvedených v článku 5 směrnice mohou členské státy povolit léčebné použití neregistrovaných léčivých přípravků.
5.
Vezměte prosím na vědomí, že tato odpověď představuje technické stanovisko útvarů Evropské komise a není pro Komisi jako instituci závazná. Upozorňujeme rovněž, že podávat právně závazný výklad právních předpisů EU je ve výlučné pravomoci Soudního dvora EU.
Pokud se domníváte, že došlo k porušení práva EU ze strany vnitrostátního orgánu, můžete to oznámit podáním formální stížnosti Komisi. Další informace o tom, jak postupovat, naleznete zde: https://commission.europa.eu/about/contact/problems-and-complaints/complaints-about-breaches-eu-law-member-states/report-breach-eu-law-eu-country_cs.
Děkujeme za pochopení.
S pozdravem
Tým Zastoupení Evropské komise v ČR
Evropská komise
Zastoupení v České republice
Národní 10
110 00 Praha 1
+420 224 312 835
comm-rep-cz@ec.europa.eu
Sent: Wednesday, February 5, 2025
To: COMM REP CZ <COMM-REP-CZ@ec.europa.eu>
Subject: Žádost o sdělení informací dle předpisu o svobodném přístupu k informacím
Evropská unie – Zastoupení Evropské komise Dne 4.února 2025
Národní 10, P.O.Box 811, 111 21 Praha 1
Email: comm-rep-cz@ec.europa.eu
Žádost o sdělení informací a podrobný komentář k otázkám závěrem žádosti
- Sdělte mi, jaká konkrétní ustanovení, jakého konkrétního aktuálního nařízení, směrnice, judikatury Soudního dvora EU (SDEU) nebo mezinárodní unijní smlouvy členská země porušuje, pokud soudy poslední instance odmítají vědomě svévolnou argumentací položit SDEU předběžné otázky k rozhodnutí ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování EU (SFEU)
2. Sdělte mi, jaká konkrétní ustanovení, jakého konkrétního aktuálního nařízení, směrnice, judikatury SDEU nebo mezinárodní unijní smlouvy členská země EU porušuje, pokud neoznámí Evropské komisi (viz níže) technické předpisy k výrobě výrobku dle informační směrnice 98/34/ES, resp., 2015/1535/ ES (nevím, zda nebyla opět novelizovaná) a současně mi také sdělte, jakému ustanovení směrnice 2015/1535/ES odpovídá čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES, která byla směrnicí 2015/1535/ES novelizována.
3. Sdělte mi, jaká konkrétní ustanovení, jakého konkrétního aktuálního nařízení, směrnice, judikatury SDEU nebo mezinárodní unijní smlouvy členská země EU porušuje, pokud členská země v přístupových jednáních o začlenění do EU nepravdivě EU tvrdí, že implementovala do svého právního řádu unijní nařízení (konkrétně přílohu nařízení obsahují Metodu společenství ke zjištění obsahu THC v konopí), ignoruje ho, nemá přitom žádný právně závazný předpis, současně tak činí při legislativně zakotvené legalitě pěstování konopí do 100 m2 pěstitelní plochy bez jakéhokoliv oznámení,[1]
4. Sdělte, zda máte v meritu žádosti samé informace, že změna ust. § 2, odst. 1 písm. a), b) a g) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách je změnou technického předpisu ve smyslu práva EU, když se v daných ust. zákona obsah THC v konopí zvýšil z 0, 3% THC na 1% ŤHC, a to na základě zákona č. 366/2021 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, čili, zda jde o technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES([2]) nebo jiného čl. směrnice? [3]
5. Sdělte, zda máte v meritu žádosti samé informace, že je třeba v letech 2009–2023 opakovaně novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd konopí „Metodou společenství pro kvantitativní určeni obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním předpisu, a to při legalitě pěstování konopí v členské zemi a neexistenci žádné právně závazné normy v dané členské zemi, jako je výše citovaná metoda Společenství?
6. Sdělte, zda máte v meritu žádosti samé informace, že je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr EU v rozsudku ve věci Josemans č. C-137/09, § 41 explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je konopí, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která cenovou a indikační nedostupností znemožňuje dostupnost konopí k léčbě a současně kriminalizuje občany za pomoc sama sobě, neboť jim de iure nepovoluje vydat povolení mimo obchodní činnost?
———————Komentář ——————–
Sděluji, že v dané věci bylo v desítkách trestních řízení českých občanů nejen aliance Cannabis is The Cure, z.s. od vstupu ČR do EU v roce 2004 českou justicí zcela účelově a vědomě nepravdivými argumenty odmítáno soudy poslední instance položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
Předběžné otázky Soudnímu dvoru se týkaly nepřiměřené regulace konopí k léčbě, neimplementovaného unijního nařízení a nevymahatelnosti neoznámených novel §§ 2, 8 a 24 zákona o návykových látkách (ZoNL) ve věci konopí.
Pokud je o neoznámené předpisy, konkrétně se věc týkala pravidel a podmínek k vydání povolení/licence k nakládání s konopím (§§ 8 a 24 ZoNL) dle neoznámených novel č. 149/2009 Sb., č. 50/2013 Sb. a neoznámeného navýšení obsahu THC v konopí na 1 % THC novelou č. 366/2021 Sb.
Naposledy unijní právo ústavní soud opětovně zcela zapřel dne 8.1.2025 sp.zn. I. ÚS 2573/24 ([4]), a to za situace, kdy mu bylo doloženo celkem 18 odlišných verzí postupů, jak prý má policie měřit obsah THC v konopí, aby rozpoznala, že je konopí legální. Unijní metodický předpis, který je součástí řady nařízení, ČR absolutně ignoruje.
Soudům byly od roku 2013 poskytovány vědecké studie, že rozdíly měření obsahu účinných látek v konopí mohou být až osmadvacetinásobně odlišné, např. dle práva EU obsah THC může být 0,3 %THC, ale také 8,4 % THC! u totožné odrůdy na jedné trati pole ([5])!? Proto unijní předpis žádá zcela oprávněně explicitně kvantifikovat nejmenší počet rostlin jako tzv. reprezentativní vzorek k homogenizaci (50), nebo se podle nezávazné ENFSI metody měří nejméně z 30 rostlin současně, nebo se postupuje metodou OSN dle tzv. násobku, čili ze sta rostlin měřím obsah THC nejméně z deseti rostlin, za dvaceti pěti rostlin pak ze pěti rostlin konopí. Taková elementární forenzní pravidla a zásady česká justice, státní zastupitelství a znalecká pracoviště policie absolutně ignorují a každý kraj postupuje podle zvykového práva.
Když byl o těchto svévolných postupech policie s desítkami zcela odlišných postupů policie v roce 2022 informován ministr vnitra spolu se stížností na legislativní nečinnost, okamžitě v březnu 2022 zahájilo vnitro tvorbu tohoto předpisu, což potvrdily Novinky dne 8.května 2022 v článku ([6]) Vnitro chystá nové posuzování konopí. Dovolte citovat úvodník článku, zvýraznění dodáno: „Ministerstvo vnitra řeší předpis pro policii, jak jednotně měřit obsah THC v konopí. Absenci jasnější metody kritizuje část expertů i právníků, podle nichž má toto měření vliv na vyhodnocení případného protiprávního jednání a tím také na konečnou výši trestu. Právně závazný předpis pro policii řeší vnitro od března.“
V roce 2024 však ministr vnitra opakovaně popřel, že by mělo ministerstvo vnitra cokoliv společného s povinností tvořit takovýto závazný předpis pro policii([7])
Unijní nařízení je absolutně ignorováno, naše země současně nemá žádný jiný právně závazný předpis, jak poznat legální a nelegální konopí při legalitě jeho pěstování!
Děje se tak opravdu roky, nejméně patnáct let česká justice jedná k unijnímu právu vědomě účelově s veřejně ověřitelnými nepravdivými argumenty bohužel také opakovaně nejvyššího soudu a ústavního soudu, např. také vůči nositeli ceny vlády za vzdělávání zdravotně postižených v léčbě konopím a zakladateli aliance nevládních organizací zapojených do právního, přírodovědného a národohospodářského výzkumu Konopí je lék“ Cannabis is The Cure, z.s. Mgr. Dušanu Dvořákovi ([8]).
V tomto případě ode dne 13.4.2012, kdy odkazuji na veřejně ověřitelnéusnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/12 ([9]).
V tomto rozhodnutí ústavního soudu ze dne 13.4.2012([10]) vidíte, že ústavní soud přijal vědomě nepravdivou tezi nejvyššího soudu, aby svévolně nepředložil spor Soudnímu dvoru EU.
Vědomě nepravdivě tvrdil, že konopí je prekurzorem drog, o kterých Soudní dvůr EU nerozhoduje, což vylučuje unijní i český předpis o prekurzorech drog, kde konopí není uvedeno.
Dále nejvyšší a ústavní soudci vědomě nepravdivě tvrdili a dosud tvrdí, že unijní nařízení o prekurzorech drog bylo transponováno do zákona o návykových látkách a ten žádné technické předpisy neobsahuje, což vylučuje jak právo EU a judikatura SDEU a samotná databáze notifikací TRIS, tak české právo a judikatura NS a ÚS, neboť do zákona se implementují směrnice, nikoliv nařízení Nadto zákon o návykových látkách byl notifikován ihned poté, co ústavní soud dne 13.4.2012 usnesením ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/12 ([11]) vědomě nepravdivě posoudil totožná nepravdivá tvrzení nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011 sp. zn. 8 Tdo 1231/2011([12])
Zákon o návykových látkách (ZoNL) byl oznámen Komisi = notifikován dne 18.5.2012 Sněmovně předkládanou novelou č. 273/2013 Sb., viz § 1 odst. 2 ZoNL. Ato pouhý měsíc poté, co ústavní soud vědomě nepravdivou argumentací zapřel všem odsouzeným Spravedlnost a ignoroval naplňovat právo EU rozhodnutím dne 13.4.2012 sp. zn. II. ÚS 664/12 ([13]), na které pak vše justice jen a pouze odkazovala.
Dodejme, že pod tlakem veřejnosti výše uvedené nepravdy ústavní soud dne 5.10.2017 sp.zn. III. ÚS 3353/16 ([14]) změnil, způsobem, kdy převzal roli SDEU k tomu, co je, či není předpis a že konopí k léčbě občanů SDEU nenáleží, což tvrdí justice dodnes. Dokonce nejvyšší a ústavní soudci vědomě nepravdivě tvrdí[15], v rozporu s důkazy, že konopí je jedovatá rostlina, když konopí má nejnižší možnou míru toxicity a nikdy nedošlo k úmrtí.
Děkuji za Váš zájem a pomoc, kterou jste odpovědím věnovali.
Cannabis is The Cure,z.s.
G.B.
[1] ČR po vstupu do EU bez oznámení Komisi novelizovala změny limitu THC, nejprve na 0,3% THC u § 5 odst 5 ZonL (neoznámená novela č. 50/2013 Sb)., následně THC navýšila na 1% THC dle novely č. 366/2021 Sb. (rovněž neoznámeno, byť celý zbylý návrh zákona oznámen byl, viz ustanovení §§ 2,5 a § 29 zákona o návykových látkách (ZoNL) v tehdy platném znění
[2] Viz obsahově analogické ustanovení směrnice 2015/1535
[3] Myslím si, že je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že i alternativní či liberálnější režim představuje dle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-273/94 Komise proti Nizozemsku technický předpis, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55.
[4] Viz sp.zn. I. ÚS 2573/24 k celkem v letech 2010–2024 vysloveným 18. doloženým zcela rozličným verzím soudů a exekutivy, jak měřit THC v konopí a domněnka práva české justice včetně ústavní ignorovat právně závazný unijní předpis k měření obsahu THC v konopí od roku 2004 a vstupu ČR do EU dosud v naprostém rozporu s čl. 39 LZPS, kdy je ČR bez jakéhokoliv vlastního zákonného předpisu, jak zjistit legální/nelegální konopí. Zde rozhodnutí sp.zn. I. ÚS 2573/24 ze dne 8.1.2025 najdete na https://www.konopijelek.cz/novinky/charlotta-jde-popate-k-ustavnimu-soudu-od-roku-2017/
[5] Viz vyjádření znaleckých ústavů, znalců a lékařů na https://www.konopijelek.cz/novinky/vyjadreni-znalcu-a-lekaru/
[6] Viz článek z Novinek ze dne 8.května 2022 a tvrzení ministerstva vnitra o tvorbě předpisu na https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vnitro-chysta-nove-posuzovani-konopi-40395993
[7] Viz opakovaná rozhodnutí ministra vnitra v roce 2024, naposledy 5. prosince 2024 na https://www.konopijelek.cz/novinky/ministr-vnitra-sdeluje-ze-neni-odpovedny-za-policii-a-jeji-pravni-normy-na-mereni-thc-v-konopi/
[8] Viz reference nahttps://www.konopijelek.cz/novinky/dusan-dvorak-mmca/
[9] Viz sp. zn. II. ÚS 664/12 nahttps://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/ii-us-664-12-1 a dále pak opakované marné pokusy o obnovu prvního ze dvanácti trestních řízení (v souhrnu horních sazeb přes 77 let vězení), viz daná ústavní stížnost napadající porušení práva EU v řízení o ústavní stížnosti sp. zn. II. ÚS 664/12 na
[10] Viz sp. zn. II. ÚS 664/12 na https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/ii-us-664-12-1 a citace: “ Dovo- lací soud dále také podrobně objasnil, z jakých důvodů nepředložil Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku. Učinil totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.
[11] Viz sp. zn. II. ÚS 664/12 na https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/ii-us-664-12-1
[12] Viz sp.zn. 8 Tdo 1231/2011 na https://kraken.slv.cz/8Tdo1231/2011
[13] Viz sp. zn. II. ÚS 664/12 na https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/ii-us-664-12-1
[14] Viz sp.zn. III. ÚS 3354/16 na https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/iii-us-3354-16-1 a druhé rozhodnutí ústavního soudu poté, co mi zapomněli zaslat zpět semena konopí jako důkaz, že konopí není prekurzor, což v roce 2017 obdrželi všichni ústavní soudcii generální sekretář ústavního soudu , viz nahttps://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/iii-us-3354-16-2
[15] Viz ústavní soudce JUDr. Šámal a soudkyně nejvyššího soudu JUDr. Šámalová, kteří jako první od roku 2011 vědomě nepravdivě tvrdili, že konopí je prekurzorem chemických drog, aby spor nesoudil Soudní dvůr EU, vědomě nepravdivě tvrdili, že zákon o návykových látkách nemusí být oznamován Evropské komisi, vědomě nepravdivě tvrdili, že unijní nařízení o prekurzorech bylo transponováno do zákona o návykových látkách, vědomě nepravdivě tvrdili, konopný prekurzor (míněno konopí) se měří na obsah THC unijní normou v přepracovaném vydání policie, vědomě nepravdivě do roku 2022 před navýšením legální konopí tvrdili, že konopí s obsahem 0,9 THC je marihuana k toxikomanii, od roku 2022 je marihuana k toxikomanii konopí s obsahem nad 1 % THC, vědomě neravdivě tvrdili a tvrdí, naposledy v roce 2023 v komentáři k trestnímu zákoníku, že konopí je ledovatá rostlina! Takové osoby reprezentují českou justici. Viz na https://www.konopijelek.cz/novinky/trestni-zakonik-konopi-je-jedovata-bylina-a-konopi-s-obsahem-06-thc-je-marihuana/
