Městskému soudu v Praze//Obvodnímu soudu pro Prahu 7// Policii ČR// žádost o náhradu škody/navrácení majetků církve

Slavomil  Boudný, McA,  16. 06. 1992, Poděbradova 662, Lomnice nad Popelkou

Obvodní soud pro Prahu 7

Ovocný trh 587/14, 110 00 Praha

–      Trojmo doporučeně poštou –

Věc: Odvolání proti rozsudku č.j. 24 T 48/2016 ze dne 20.7.2016 obdrženém dne 27.7.2016 spojené se stížností na nevhodné chování soudkyně obecního soudu

  1. Odůvodnění
  1. Obecní soud se v odůvodnění rozsudku vůbec nevyrovnal ani s jednou mou právní argumentací vyjádřenou v odporu proti trestnímu příkazu a důkazy doloženým porušením evropského a unijního práva. Nově navíc soud rozsudku uvedl další nesmyslné bludy a desinterpretace.
  1. Nevhodným chováním soudkyně znevažujícím důstojnost soudního řízení je zcela jednoznačně její tvrzení, že se mám vystěhovat z ČR, abych mohl užívat konopí. K nepřidělení advokáta od počátku trestního řízení v rozporu s LZPS jsem se již vyjádřil, stejně tak jako k dosud neukončenému šetření policie z přípravného řízení s důkazy trestných činů soudců a státních zástupců v předmětné věci (konfiskace majetků občanů a z toho plynoucí zločiny proti lidskosti).
  1. Naprostým bludem obecního soudu je např. tvrzení, že konopí k léčbě je zbavené léčivého kanabinoidu THC, který však byl zjištěn v mém konopí. Pro tento nesmysl neexistuje jediný důkaz, právě naopak. Je opakovaně doloženo, že separace kanabinoidů z konopí snižuje jeho terapeutický potenciál! Dalším bludem je pak nedoložitelné tvrzení, citujme obecní soud „ … jedná se o látku, u níž vzniká nebezpečí chorobného návyku, nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo ji bez odborného dohledu užívá …“ Takovéto nepravdy může psát redaktor bulvárního plátku, ne soudce v rozsudku, viz např. přední světový expert na kanabinoidy prof. RNDr. Lumír Hanuš, DrSc. http://cannabis-medicina.blogspot.com/2015/10/konopi-konopne-drogy-rizika-prospech.html (bod 3. Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv), nebo prof. PhDr. Michal Miovský a kol. k potenciálu návyku u konopí na úrovni kávy (bod 5. Konopné drogy z hlediska rizika závislosti – toxikomanie) nebo souhrnná studie Lindesmith Center (bod 11. Marihuana – mýty a fakta) nebo pod bodem 15 uvedená předmluva prof. MUDr. Lestera Grinspoona z jeho knihy Marihuana – zakázaná medicína, z něhož citujme „ ….Došel jsem k závěru, že kdyby kterýkoliv jiný lék se ukázal být podobně slibným pro terapii a byl zároveň podobně bezpečný, pak by jak odborníci, tak veřejnost projevili mnohem víc zájmu. Pověst marihuany jako škodlivé oddechové drogy – ve velké míře nezasloužená – a z toho plynoucí zákonné restrikce způsobily, že lékařské používání a lékařský výzkum byly znesnadněny. Následkem toho neví lékařské společenství nic o konopí a stalo se jak aktérem, tak obětí v šíření dezinformace a děsivých mýtů.“  Viz též před bodem 1. uvedená veřejná omluva v USA velmi mediálně známého lékaře Sanja Gupty za bludy, které hlásal o konopí a nepřál jeho zpřístupnění, protože neznal fakta, ale mýty.
  1. Dalším bludem soudu je tvrzení, že MZ ČR vydává povolení – licenci k výrobě konopných léčiv, když takovou licenci nikdy nikomu nevydal, jak nedávno konečně potvrdil alespoň SUKL, protože MZ ČR se toto roky zdráhá veřejně přiznat (Pozn: Dosud byla v roce 2015 vydána 1 licence slušovické firmě na umělé hmoty Elkoplast toliko k pěstování konopí na nezákonně monopolizovaný květ konopí odrůdy holandské firmy Bedrocan pro SUKL jako státního dealera tohoto státem organizovaného zločinu, a to v hrubém rozporu s unijním právem. Že toto konopí musí dnes do pece namísto do lékáren je jen koloritem porušení unijního práva a dokladem nekompetence a korupce na MZ ČR a SUKLu). Viz žaloba právního zástupce Konopné církve na ministerstvo zdravotnictví ze dne 18. 7. 2016 doložená na http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/
  1. Jak chce soud v právním státě někoho trestat tvrzením, že daná osoba nemá povolení, když povolení nikdo nevydává? Navíc za situace, když zcela nevhodné konopí, resp. jeho květ, stojí v lékárně v limitu vyhlášky 236/2015 Sb. přes 50 tisíc Kč měsíčně.
  1. Stejně tak nesmyslné je tvrzení soudu, že jsem neměl licenci dle zákona o prekurzorech, když konopí není prekurzor, čili chemická látka k výrobě chemických drog. Psát do rozsudku vědomě nepravdy rovněž znevažuje důstojnost soudního řízení, zvláště za situace, když na tento blud byla soudkyně důrazně upozorněna.
  1. Dalším bludem soudu je tvrzení, že jsem měl jakousi marihuanu. Jak jsem již uvedl, měl jsem modlitební předměty, boží jsoucno i dílo samotné, obecní soud se však k právu na svobodu vyznání, svědomí a názoru vůbec nevyjádřil i přes doloženou dokumentaci k registraci Konopné církve!Celá věc byla zcela nepatřičně odbyta tvrzením, že nemám licenci. At se laskavě odvolací soud podívá do právních norem, žádnou definici pro slovo marihuana tam nenajde, je to jen moralistní anebo módní nálepka nepatřící do soudního řízení. Nálepkovat a dehonestovat, když schází věcné argumenty, však není rolí soudu!
  1. Stejně tak však v legislativě odvolací soud nenajde právní normu, jak zjistit, zda je konopí omamné, nebo ne a z jakého vzorku konopí se má THC měřit, takže naměřené hodnoty kanabinoidu THC mají vypovídací hodnotu 0, i když jsou posudky dělány se soudně znaleckou pečetí. Tím pochopitelně nezpochybňuji vlastní technologické postupy analýzy, toliko reprezentativní vzorek, ze kterého je obsah měřen. Soudkyně se k tomuto pochybení rovněž vůbec nevyjádřila, přitom měla doloženo, že naměřené hodnoty se mohou lišit dle vzorku určeného k měření až stonásobně, viz stanoviska znalců a znaleckého ústavu na  http://univerzita-palackeho.blogspot.com/. Toto brutální porušení práva se navíc děje dlouhodobě, neboť pěstování a zpracování konopí je povolené bez licence od 1. 7. 2004 (na pěstitební ploše do 100m2), viz předběžné otázky. Pokud by se žaloba odvolávala na podzákonný předpis vyhlášky č. 3/2012 Sb., trest je možný toliko na základě zákona (porušení čl. 39 LZPS, viz nález Pl. ÚS 13/12) a definice konopí je dána § 2 zákona o návykových látkách zcela odlišně od této kreativní podzákonné normy aplikované navíc v každém kraji zcela jinak dle libovůle policie, jak bylo doloženo.
  1. K porušení unijního práva se obecní soud rovněž vůbec nevyjádřil! Neoznámení novelizací technických předpisů k výrobě konopí jako léku anevymahatelnost předpisu z toho plynoucí je doložena judikaturou SDEU C -194/ 94 a C-390/99. Soudní dvůr důsledky porušení notifikace z povinnosti Směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních sporech pod č.j. C‑267/03 a C-20/05.. Pokud ČR k zamaskování nevymahatelnosti trestního práva tvrdí lživě od roku 2010, resp. 2012, že Nařízení ES o prekurzorech bylo transponováno do zákona o návykových látkách (viz předběžné otázky) a není tedy údajně třeba novelizace výroby konopí jako léku hlásit Komisi, citujme nález č. j. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 k Nařízení ES č. 1609/2005: … Nařízení ES „je bezprostředně aplikovatelné v právu členských států a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu…“ bez ohledu na přírodovědný nonsens, že konopí je prekurzor, což nejen vylučují i znalecké ústavy, ale i judikatura NS dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a nález ÚS č.j. II. ÚS 254/08 z  18. 11. 2008, která v právní větě uvedla právnickou terminologií, že konopí není prekurzor, neboť  „… pěstování konopí není výroba drog protože konopí je již samo o sobě omamnou a psychotropní látkou, není pěstování konopí samo o sobě výrobou drog…“ Nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08. 01.  2009  ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012 potvrdily, že nepoložení předběžné otázky je porušením práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces a v mém případě trestu toliko na základě zákona. Nechť se odvolací soud laskavě seznámí s důsledky dnes již zcela vědomého porušení čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování EU a judikatury Soudního dvora EU C- 34/73 Variola, C- 224/01 Köbler, C-283/81 CILFIT, C-606/10 ANAFE a stanoviskem generálního advokáta ve spojených věcech C-400/13 a C-408/13 Sanders. Zejména pak odkazuji na právní argumentaci ústavních stížností členů Konopné církve č.j. I. ÚS 2431/15 a II. ÚS 3196/2015 a III. ÚS 396/2016 na http://constitutional-court.blogspot.com/, které byly opětovně zakázány meritorně projednat a bylo opět v rozporu s mezinárodními závazky a právem na zákonného soudce, právem na spravedlivý proces a trestu toliko na základě zákona nepovoleno přikázat Nejvyššímu soudu předat předběžné otázky Soudnímu dvoru a předseda ÚS a předseda NS opakovaně odmítají za tento doložený kartel a podvody kárně/trestně řešit předmětné soudce kryjící zločiny, stejně tak ministr spravedlnosti žalobce a soudce a pracovníky odboru dohledu, viz naposledy dne 15.5.2016 č.j. MSP-594/2016-OJD-DOH/3, viz http://ministerstvo-spravedlnosti.blogspot.com/ Viz trestní podnět 5 nevládních organizací asociace Open Royal Academy spolupracujících na výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) ze dne 14.5.2016 na spáchané zločiny soudců a státních zástupců doložené i soudním znalcem již 11.5.2011, viz http://soudniznalec.blogspot.com/, zakazovaný (od roku 2009)  šetřit policií, resp. GIBSem doporučovaným ÚOOZ a zakazovaný šetřit všemi složkami justice, exekutivy včetně předsedy NSZ, viz http://ministerstvo-vnitra.blogspot.com/
  1. Přes všechna výše uvedená hrubá pochybení a takézjevné rozpory v množství zadrženého a v rozsudku uvedeného zkonfiskovaného majetku (jak je doloženo, bylo mi zabaveno cca 50 gramů sušiny konopí a cca 10 gramů extraktu, k propadnutí věci je však uvedeno jen cca 35 gramů sušiny konopí nazvané marihuana) se obecní  soud rovněž vůbec nevyrovnal s trestním zákoníkem vylučujícím trestnost mého jednání dle §§ 28 a 31, odst. 1 TZ a při vědomínetrestnosti cannabisterapie dle judikátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2008, sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) a judikátu Soudního dvora EU, č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36). Na základě jakého předpisu  jsem povinen být bohatý a hloupý, abych si musel kupovat naprosto nevhodné předražené konopí  v lékárně nebo předražené toxické konopí na černém trhu? Výrok obecního soudu, že mne má trest převychovat je naprosto zcestný! K čemu a proč převychovat, když nebyl doložen jediný důkaz o trestnosti skutku dle civilizovaného práva? Byla mi způsobena škoda, kterou žádám nahradit.
  1. Petit
  1. Odvolací soud je žádán, aby rozsudek obecního soudu v celém rozsahu zrušil, neboť nebylo jakkoliv doloženo, že jsem spáchal trestný čin.
  1. Současně je odvolací soud žádán, aby požádal Nejvyšší soud o položení předběžných otázek Soudnímu dvoru. Předběžné otázky přikládám v angličtině a francouzštině a žádám je přiložit společně.

Dne 31. 7. 2016                                   Slavomil Boudný, McA, pastor THC

Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

  1. 1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu,že brání v postupuNejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství o prekurzorech, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí a navíc konopí není prekurzor?
  2. 2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl)přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,technický předpisve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  3. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?
  4. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC,technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  5. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
  7. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIASecurity International, bod 55?
  8. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIASecurity International, bod 55?
  9.  Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?
  10.  Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
  11. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

Les questions préjudicielles à la Cour de Justice de l’Union européenne

1) L’article 267 paragr. 3, du Traité sur le fonctionnement de l’Union européenne doit-il être interprété comme empêchant la Cour suprême de prendre des mesures, que la Cour suprême cite comme raison de refuser d’accorder la permission de poser des questions préjudicielles à la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant l’inapplicabilité de dispositions légales de la loi 167/1998 Coll. aux substances addictives (désormais loi sur les substances addictives), basée sur la constatation de la Cour suprême de la République tchèque (réf. n° 8 TDO 1231/2011), que la loi sur les substances toxicomanogènes transpose une disposition juridique de la Communauté européenne, spécifiquement une directive communautaire, qui cependant ne doit pas être transposée

2) Étant donné que suite à la loi 362/2004 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, le régime juridique de la culture du chanvre pour la recherche (expérimentale) et à des fins industrielles est passé de régime sous lequel la culture du chanvre n’était pas autorisée sans avis préalables aux autorités, à régime sous lequel la culture du chanvre sans avis préalable aux autorités est autorisée jusqu’à 100m2 par personne, le paragraphe 29 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement technique au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en termes de procédure de règlement de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

3) La réglementation de la Commission européenne (CE) n° 1122/2009 pour la détermination des variétés de chanvre narcotique et non narcotique d’après la „Méthode communautaire pour la détermination quantitative du contenu Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre“ (annexe I du règlement du 30 Novembre 2009), doit-elle être interprétée comme empêchant d’autres méthodes de déterminer la teneur en Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre et de leurs effets narcotiques, au lieu d’adopter la méthode énumérée dans le règlement?

4) L’art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors que sa modification par la loi (CZ) 50/2013 Coll. établit un nouveau seuil de la teneur en THC à des fins de recherche (expérimentale) et pour un usage industriel, jusqu’à 0,3% la teneur en THC, et est-ce ainsi, alors que la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

5) L’art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, dés lors qu’il modifie le régime juridique de la manipulation de substances addictives, du régime dans lequel les licences pour la manipulation de substances addictives pourrait ne pas être appliquées, à un régime sous lequel les licences pour la manipulation peuvent être appliquées, conformément à la loi n° 141/2009 Coll. (CZ), qui a modifiée la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

6) L’art. 9 de la directive 98/34/CE doit-il être interprété comme empêchant l’adoption d’un règlement sans délai pour des raisons urgentes, selon l’art. 7 de la directive pour la régularisation nationale, tel que le décret n° 221/2013 Coll. qui précise les conditions de prescription, la préparation, la distribution et l’utilisation d’agents pharmaceutiques préparés individuellement (CZ), qui stipule les exigences pour les propriétés médicinales du chanvre?

7) L’art. 24a de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 parag. 11 de la directive 98/34/CE,étant donné qu’il établit l’obligation d’avoir une licence pour la culture du chanvre, et est-ce ainsi, puisque la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

8) L’art. 24b de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors qu’il exige que tout le chanvre médicinal soit rendu à l’Institut d’Etat pour le contrôle des drogues, et est-ce ainsi, puisque la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

9) L’article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne doit-il être considéré comme un obstacle à la réglementation nationale, telle que la loi n° 378/2007 Coll. sur les produits pharmaceutiques (CZ), loi sur les substances toxicomanogènes et le décret n° 221/2013 Coll. (CZ), puisque ces règlements définissent les exigences pour les propriétés du chanvre médicinal, qui, de facto, doit être importé des Pays-Bas, où il est cultivé pour être utilisé comme stupéfiant, et qui est manifestement moins adapté à des fins médicinales que les autres (produites à l’échelle nationale ou importées) souches de chanvre, incluant des souches de chanvre non narcotiques et des méthodes d’application non narcotiques de chanvre narcotique, qui ne sont pas autorisées pour un usage médicinal?

10) Compte tenu des conclusions de la Cour de Justice de l’Union européenne à C-137/09 Josemans, qui déclare explicitement la recevabilité de l’utilisation de substances narcotiques, telles que le chanvre, à des fins médicales et de recherche, l’article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne doit-il être interprété comme un obstacle à la réglementation nationale, qui ne permet que l’utilisation d’un chanvre médicalement inadapté (importé des Pays-Bas), principalement destiné à l’intoxication, et sous sanctions légales interdisant toute cultivation, recherche et utilisation de toutes autres (produites nationalement ou importées) souches de chanvre, qui seraient plus appropriées à des fins médicinales?

11) L’art. 15e de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, puisqu’il modifie le régime juridique des séparations de substances obtenues à partir de chanvre, pour la recherche et à des fins médicales, d’un régime où cela n’était pas été autorisé à un régime où cela peut être autorisé, sur la base de la loi n° 50/2013 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, puisque la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

Preliminary questions to European Court of Justice

1)     Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách, henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

2)     Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

3)     Does the European Commission regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?

4)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment byAct (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

5)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC,unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

6)     Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

7)     Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

8)     Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

9)     Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

10)  Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

11) Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

—————————————————–

Slavomil  Boudný, McA,  16. 06. 1992, Poděbradova 662, Lomnice nad Popelkou

Obvodní soud pro Prahu 7

Ovocný trh 587/14, 110 00 Praha

č.j. 24T 48/2016

Věc: Odpor k trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 4. 2016  č.j. 24T 48/2016-77 obdrženému dne 3. 6. 2016. Protinávrh: Žádám náhradu škody za neoprávněně zkonfiskovaný majetek a náhradu za újmu na cti a poškození nehmotných práv v celkové výši symbolických 77 tisíc Kč + výdaje advokátovi. A to dni ustanovení advokáta k hlavnímu líčení dne 20. 7. 2016. Následně tradiční 8%p.a. navýšení o úroky od zahájení řízení.

  1. Trestní příkaz mne bez důkazů odsoudil, cituji: „ podle § 284 odst. 1 TrZ s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců. Podle § 81 odst. 1 TrZ a § 82 odst. 1 TrZ se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 1,5 roku. Podle § 70 odst. 2 písm. a) TrZ k trestu propadnutí věci, a to 34,975g drogy marihuana.“
  1. Žádnou marihuanu jsem neměl. Měl jsem modlitební předmět, boží jsoucno i dílo samotné. Co je marihuana neumí navíc definovat ani žaloba, ani soud a uchyluje se k propagandistické terminologii jako za dob vedoucí role KSČ, nyní soudruhů z BigPharma.
  1. K náhradě škody: Pokud by žalobce řádně pracoval a dozoroval řízení a spis a soud pečlivě četl právní argumentaci, mohly být státní výdaje při náhradě škod nižší. Odmítám jako kompenzaci vydat mylně v souhrnu sepsané a mylně zkonfiskované majetky, byly znehodnoceny a znečištěny, nejen uvedeny mylně. Podotýkám, že obžaloba OSZ  pro Prahu 7 byla ze dne 20. 4. 2016 č.j. 1 ZT 16/2016-13 a odpor OSZ byl již ze dne 4.5.2016 č.j. 1 ZT 16/2016-19
  1. K advokátovi: Sděluji, že žádám advokáta ex offo a žádám, aby byl spis z přípravného řízení přiložen k žalobnímu spisu a advokát se mohl s činností žalobce a nevyrovnání se soudu s právní argumentací řádně seznámit. Podotýkám, že je stále vedeno řízení vnitřním odborem policejního prezidia ve věci porušení zákona exekutivou a justicí. Sdělení, že je snad advokát zdarma, je-li ex offo, je mylné, pokud spor s žalobcem – v přítomnosti nestranné justice – prohraji. To neočekávám. Žádám náhrady škod a jejich oprávněnost dokládám. Pokud by advokát moji právní argumentaci práva OSN, Evropy a EU neporozuměl, žádám, aby se vyloučil.
  1. Odůvodnění: Plně odkazuji na justičně exekutivní kartel doložený v přípravném řízení a spisu a trvám na předložení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU, které přikládám! Žádám vyloučit soudkyni pro podjatost a spolupráci s podezřelými pachateli trestné činnosti na OSZ, neboť musela znát spis z přípravného řízení a bylo jí známo, že nejen mně byla způsobena škoda a je zde kryta závažná trestná činnost organizovaného zločinu tvářící se jako legální jednání údajně v zájmu společnosti a údajně s obavou o veřejné zdraví.
  1. Pokud by snad soud v nepodání předběžných otázek odkazoval na vědomě mylná rozhodnutí justice od roku 2010 včetně nejvyššího a ústavního soudu (7x!!!), že konopí je údajně prekurzor a zákon o návykových látkách a léčivech není technický předpis k výrobě konopí jako léku, plně odkazuji na demaskovaný kartel tohoto státem organizovaného zločinu doložený v dovolání velekněze Konopné církve Dušana Dvořáka č. j. 6 Tdo 323/2016 na http://nejvyssi-soud.blogspot.com/ a důkazy řady znalců a znaleckých ústavů na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/ včetně ministerstva zdravotnictví  (MZ ČR ze dne 14.3.2016 č.j. MZDR 14780/2016-4/MIN/OVA).
  1. Nechť se soud a žaloba laskavě řádně seznámí s důsledky dnes již zcela vědomého porušení čl. 34 a 267 SFEU a judikatury Soudního dvora EU C- 34/73 Variola, C- 224/01 Köbler, C-283/81 CILFIT, C-606/10 ANAFE a stanoviskem generálního advokáta ve spojených věcech C-400/13 a C-408/13 Sanders. Zejména pak odkazuji na právní argumentaci ústavních stížností členů Konopné církve I. ÚS 2431/15 a II. ÚS 3196/2015 a III. ÚS 396/2016 nahttp://constitutional-court.blogspot.com/, které byly opětovně zakázány meritorně projednat a předseda ÚS opakovaně odmítá za tento doložený kartel kárně/trestně řešit předmětné ústavní soudce, stejně tak ministr spravedlnosti žalobce a soudce a pracovníky odboru dohledu, viz naposledy dne 15.5.2016 č.j. MSP-594/2016-OJD-DOH/3 a předseda ÚS dne 23.5.2016 č.j. SPR ÚS 294/16 a 11.5.2016 č.j. SPR ÚS 418/16, viz http://ministerstvo-spravedlnosti.blogspot.com/ Viz trestní podnět 5 nevládních organizací asociace Open Royal Academy spolupracujících na výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) ze dne 14.5.2016 zakazovaný opětovně (od roku 2009)  šetřit policií, resp. GIBSem doporučovaným ÚOOZ a zakazovaný šetřit všemi složkami justice, exekutivy včetně předsedy NSZ, viz http://ministerstvo-vnitra.blogspot.com/
  1. Neoznámení novelizací technických předpisů a nevymahatelnost předpisu z toho plynoucí je doložena judikaturou SDEU C -194/ 94 a C-390/99. Soudní dvůr důsledky porušení notifikace z povinnosti Směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních sporech pod č.j. C‑267/03 a C-20/05.. Pokud ČR tvrdí od roku 2010, resp. 2012, že Nařízení ES o prekurzorech bylo transponováno do zákona o návykových látkách (a právní chybu, za kterou by letěl student od zkoušky podepíše profesor práva….) a není tedy údajně třeba novelizace výroby konopí jako léku hlásit Komisi, citujme nález č. j. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 k Nařízení ES č. 1609/2005: … Nařízení ES „je bezprostředně aplikovatelné v právu členských států a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu…“ bez ohledu na přírodovědný nonsens, že konopí je prekurzor, což nejen vylučují i znalecké ústavy, ale i judikatura NS dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a nález ÚS č.j. II. ÚS 254/08 z  18. 11. 2008, která v právní větě uvedla právnickou terminologií, že konopí není prekurzor, když řekla, … pěstování konopí není výroba drog protože konopí je již samo o sobě omamnou a psychotropní látkou, není pěstování konopísamo o sobě výrobou drog…“
  1. Nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08. 01.  2009  ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012 potvrdily, že nepoložení předběžné otázky je porušením práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces a v mém případě trestu toliko na základě zákona.
  1. Pokud jdezločiny spáchané exekutivně justičním kartelem konfiskacemi konopí nejen vůči mně osobně, věřím, že v souladu s základním právem na spravedlivý proces v průběhu hlavního líčení dojde k vyjasnění nejen hranic náboženské svobody a základního práva na odpor dle čl. 23 LZPS proti zločineckému systému podporujícímu mafie a kartely nutícímu občany nakupovat mnohdy jedovaté konopí na černém trhu nebo v lékárně v ceně horší nejsprostšího dealera, když bůh a matka příroda tuto nejužitečnější ze všech rostlin stvořili jako plevelnatou rostlinu, ale, a to především,  budou zločiny tohoto kartelu doložené i soudním znalcem s důsledky těžkých ublížení na zdraví včetně ublížení na zdraví s následkem smrti již dne 11. 5. 2011, viz http://vlada-cr.blogspot.com/, řádně justicí posouzeny a odsouzeny!
  1. Ignorovat žalobou i soudem zcela okatětrestní zákoník vylučující trestnost skutku dle §§ 28 a 31, odst. 1 při vědomí judikátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2008, sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) a judikátu Soudního dvora EU, č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36) a vědomí, že policie nemá žádnou zákonnou normu (porušení čl. 39 LZPS, viz nález Pl. ÚS 13/12), jak poznat omamné/neomamné konopí a výsledky mohou být dle vzorku k měření stonásobně odlišně a vědomí, že   pěstování konopí je povoleno nenotifikovanou novelizací §  29 ZoNL od 1. 7. 2004 na ploše do 100m2/osobu bez povolení a že policie měří konopí na obsah THC v každém kraji jinak, důkaz viz bod 3 na http://nejvyssi-soud.blogspot.com/,není v případě mé obžaloby rozhodnutí dle zákona, ale – bez pardonu – rozhodnutí vědomého spolupachatele! Žádám nestranný soud, ne politickou moralistní taškařici kryjící organizovaný zločin.
  1. V příloze přikládám předběžné otázky SDEU, kdy ještě nevím, zda řízení povedu angličtině nebo francouzštině a žádám je přiložit společně.

Dne 8. 6. 2016                                   Slavomil Boudný, McA, pastor THC

Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

  1. 1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu,že brání v postupuNejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011, že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství o prekurzorech, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí a navíc konopí není prekurzor?
  1. 2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl)přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,technický předpisve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?
  1. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC,technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláškač. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
  1.  Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

 

  1.  Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIASecurity International, bod 55?
  1.  Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?
  1.  Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
  1.  Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

Les questions préjudicielles à la Cour de Justice de l’Union européenne

1) L’article 267 paragr. 3, du Traité sur le fonctionnement de l’Union européenne doit-il être interprété comme empêchant la Cour suprême de prendre des mesures, que la Cour suprême cite comme raison de refuser d’accorder la permission de poser des questions préjudicielles à la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant l’inapplicabilité de dispositions légales de la loi 167/1998 Coll. aux substances addictives (désormais loi sur les substances addictives), basée sur la constatation de la Cour suprême de la République tchèque (réf. n° 8 TDO 1231/2011), que la loi sur les substances toxicomanogènes transpose une disposition juridique de la Communauté européenne, spécifiquement une directive communautaire, qui cependant ne doit pas être transposée.

2) Étant donné que suite à la loi 362/2004 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, le régime juridique de la culture du chanvre pour la recherche (expérimentale) et à des fins industrielles est passé de régime sous lequel la culture du chanvre n’était pas autorisée sans avis préalables aux autorités, à régime sous lequel la culture du chanvre sans avis préalable aux autorités est autorisée jusqu’à 100m2 par personne, le paragraphe 29 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement technique au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en termes de procédure de règlement de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

3) La réglementation de la Commission européenne (CE) n° 1122/2009 pour la détermination des variétés de chanvre narcotique et non narcotique d’après la „Méthode communautaire pour la détermination quantitative du contenu Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre“ (annexe I du règlement du 30 Novembre 2009), doit-elle être interprétée comme empêchant d’autres méthodes de déterminer la teneur en Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre et de leurs effets narcotiques, au lieu d’adopter la méthode énumérée dans le règlement?

4) L’art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors que sa modification par la loi (CZ) 50/2013 Coll. établit un nouveau seuil de la teneur en THC à des fins de recherche (expérimentale) et pour un usage industriel, jusqu’à 0,3% la teneur en THC, et est-ce ainsi, alors que la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

5) L’art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, dés lors qu’il modifie le régime juridique de la manipulation de substances addictives, du régime dans lequel les licences pour la manipulation de substances addictives pourrait ne pas être appliquées, à un régime sous lequel les licences pour la manipulation peuvent être appliquées, conformément à la loi n° 141/2009 Coll. (CZ), qui a modifiée la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

6) L’art. 9 de la directive 98/34/CE doit-il être interprété comme empêchant l’adoption d’un règlement sans délai pour des raisons urgentes, selon l’art. 7 de la directive pour la régularisation nationale, tel que le décret n° 221/2013 Coll. qui précise les conditions de prescription, la préparation, la distribution et l’utilisation d’agents pharmaceutiques préparés individuellement (CZ), qui stipule les exigences pour les propriétés médicinales du chanvre?

7) L’art. 24a de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 parag. 11 de la directive 98/34/CE,étant donné qu’il établit l’obligation d’avoir une licence pour la culture du chanvre, et est-ce ainsi, puisque la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

8) L’art. 24b de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors qu’il exige que tout le chanvre médicinal soit rendu à l’Institut d’Etat pour le contrôle des drogues, et est-ce ainsi, puisque la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

9) L’article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne doit-il être considéré comme un obstacle à la réglementation nationale, telle que la loi n° 378/2007 Coll. sur les produits pharmaceutiques (CZ), loi sur les substances toxicomanogènes et le décret n° 221/2013 Coll. (CZ), puisque ces règlements définissent les exigences pour les propriétés du chanvre médicinal, qui, de facto, doit être importé des Pays-Bas, où il est cultivé pour être utilisé comme stupéfiant, et qui est manifestement moins adapté à des fins médicinales que les autres (produites à l’échelle nationale ou importées) souches de chanvre, incluant des souches de chanvre non narcotiques et des méthodes d’application non narcotiques de chanvre narcotique, qui ne sont pas autorisées pour un usage médicinal?

10) Compte tenu des conclusions de la Cour de Justice de l’Union européenne à C-137/09 Josemans, qui déclare explicitement la recevabilité de l’utilisation de substances narcotiques, telles que le chanvre, à des fins médicales et de recherche, l’article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne doit-il être interprété comme un obstacle à la réglementation nationale, qui ne permet que l’utilisation d’un chanvre médicalement inadapté (importé des Pays-Bas), principalement destiné à l’intoxication, et sous sanctions légales interdisant toute cultivation, recherche et utilisation de toutes autres (produites nationalement ou importées) souches de chanvre, qui seraient plus appropriées à des fins médicinales?

11) L’art. 15e de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l’art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, puisqu’il modifie le régime juridique des séparations de substances obtenues à partir de chanvre, pour la recherche et à des fins médicales, d’un régime où cela n’était pas été autorisé à un régime où cela peut être autorisé, sur la base de la loi n° 50/2013 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, puisque la clause n’a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l’art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l’Union européenne concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

Preliminary questions to European Court of Justice

1)     Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách, henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

2)     Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

3)     Does the European Commission regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?

4)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment byAct (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

5)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC,unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

6)     Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

7)     Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

8)     Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

9)     Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

10)  Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

11) Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

 

Slavomil Boudný

Poděbradova 662

512 51 Lomnice nad Popelkou

v Lomnici nad Popelkou dne 22. 2. 2016

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Obvodní ředitelství policie Praha 1

Služba kriminální Policie a vyšetřování

Odbor obecné kriminality

  1. oddělení obecné kriminality

Bartolomějská 6, 110 00 Praha 1

detašované pracoviště

Praha 6, Pelléova 21

IDDS: rkiai5y

Věc: Podání stížnosti na rozhodnutí Policie ČR č.j. : KRPA-447802-23/TČ-2015-00117-7 ze dne 28.1.2016

 

Podávám stížnost na postup Policie ČR v nenavrácení modlitebního předmětu.

Z rozhodnutí policie vyplývá že podle stanoviska Národní protidrogové centrály a Ministerstva zdravotnictví nebyla církev ani já v době pořádání Cannafestu 2015, kdy a kde mi byl modlitební předmět zabaven, držitelem povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky obsahujícími návykové látky podle zákona 167/198 Sb. Dále že církvi ani mě, nebyla vydána licence k činnosti s látkou kategorie 1 dle zákona č. 272/2013 Sb. o prekursorech drog. 

Národní protidrogová centrála  a Ministerstvo zdravotnictví ČR- inspektorát omamných a psychotropních látek a šetřící policejní orgán se nedostatečně, resp. vůbec nevyrovnali s těmito skutečnostmi:

1)    s doloženou právní argumentací legality konání dle práva OSN, Evropy a EU

2)    s doloženou právní argumentací legality konání dle unijní a české judikatury a s nevymahatelností neoznámeného právního předpisu z unijního práva a především a hlavně

3)    základním náboženským ústavně a úmluvami garantovaným právem, navíc ve světle netrestnosti dle §§ 28 a 31.odst. 1 Trestního zákoníku

Licence a povolení k pěstování a produkci jsou vydány toliko Elkoplatu ze Slušovic pěstující holandskou genetiku konopí Bedrocan na květ, který v církvi jako modlitební předmět naprosto zásadně neuznáváme, neb je boží podstata konopí sterilizována na květ v bezduchém plastovém obalu a pěstována na jakési kosmické stanici místo pod sluncem. Navíc složení slušovického Bedrocanu většině členů církve, co jsou nemocní, vůbec nevyhovuje a kuřáci mají mnohem lepší venečky nejen s tolika % THC, ale i jiných kanabinoidů. Nehledě na tu sprostou cenu až 50 tisíc Kč/měsíčně originálního Bedrocanu dle konopné vyhlášky. To by měla policie zasáhnout, viz příloha, kterou prosím prošetřete, neb dokládá zločiny s důsledky na životech občanů.

Žádám urgentně vydat zabavené modlitební předměty.  

Děkuji.

Slavomil Boudný

Poděbradova 662

512 51 Lomnice nad Popelkou

Příloha: První a osmý dodatek ústavních stížnosti rodiny velekněze European Cannabis Church a české Konopné církve  jako trestní oznámení na označené soudce a státní zástupce OS a OSZ Prostějov a Praha 3

Dílčí část stížností , viz celek http://constitutional-court.blogspot.com/

Ústavní soud ČR

Joštova 8, 660 83 Brno

Osmý dodatek páté ústavní stížnosti stěžovatele

č. j. II. ÚS 3196/15

ze dne 28. 10. 2015

První dodatek šesté ústavní stížnosti stěžovatele/-lů

č. j. III. ÚS 396/16

ze dne 4. 2. 2016

navrhované z důvodu veřejného zájmu a ohrožení zdraví a života

projednat v ústním a naléhavém řízení a dále navrhované projednat

společně s ohledem na meritorně totožné skutky a pochybení justice

Důkazy naléhavosti řízení

  1. Soud dne 17. 2. 2016 č. j. SPR ÚS 3/16 uvedl, že mu není známo rozhodnutí, v němž by Soud řešil právní otázku, zda vydávání vědomě nepravdivých informací ze strany soudce a státního zástupce v trestním řízení může představovat trestný čin, přestupek, podnět ke kárnému řízení aj. Soud odkázal na rozhodnutí, ve kterých stěžovatelé namítali uvedení nepravdivých informací ze strany soudců v trestním řízení (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 319/04 ze dne 14. 4. 2005, usnesení sp. zn. III. ÚS 458/05 ze dne 27. 10. 2005 a usnesení sp. zn. II. ÚS 2231/09 ze dne 2. 10. 2009).
  1. Za přílohou 1 níže je doloženo rozhodnutí nejvyššího státního zastupitelství ze dne 17.2.2016 č.j. 1 SIN 12/2016-9 a č.j. 6 NZN 1004/2016 ze dne 21.1.2016 odmítajícího opětovně šetřit doložené trestní podněty s podezřením na vážné a těžké zločiny při odmítání šetření trestních podnětů všemi složkami policie  včetně GIBS a ÚOOZ (opakovaně od roku 2010), OSZ, MSZZ, KSZ, VSZ v Praze i Olomouci a NSZ (dlouhodobě).  Jednání NSZ je doloženo včetně důkazů (od roku 2005) na http://nejvyssi-statni-zastupitelstvi.blogspot.com  v opakovaně nešetřených podnětech, od roku 2009 pak také nešetření rozhodnutí prostějovských soudců a státních zástupců s důsledky dle §§ 401 a 149 ve 4 odstavci trestního zákoníku, o čemž byli informováni také soudní funkcionáři OS Prostějov od roku 2010 opakovaně, v roce 2011 pak soudním znalcem, jak je doloženo ve spisu. OSZ a OS Prostějov v jednání přesto od roku 2010 i nadále pokračovalo a pokračuje. Viz naléhavá žádost spolu zřizovatele Edukativní konopné kliniky v Praze Ateliér ALF,o.s. nejvyššímu státnímu zástupci a policejnímu prezidentovi ze dne 13. 2. 2016 uvedená za přílohou 1.
  1. Přílohu 1 tvoří vyjádření soudem určené lékařky stěžovatele MUDr. Dagmar Přikrylové ze dne 15. 2. 2016 s dalšími důkazy o nedůvodnosti tzv. ochranné léčby stěžovatele a důkazy násilí páchaném na členech výzkumu a rodině stěžovatele uvedené také na http://ministr-vnitra.blogspot.com/ v bodu 1 s dalšími důkazy a svědectvími lékařů a soudních znalců.
  1. V příloze 3 je zhruba stá stížnost ministru spravedlnosti na porušení zákona od roku 2008 a opětovný návrh ze dne 18. 2. 2016 na zahájení trestního/kárného řízení s označenými soudci a státními zástupci, které bylo opětovně bez odůvodnění odloženo. Stížnost ministru spravedlnosti je také uvedena i s razítkem podatelny a dalšími důkazy nekonání odpovědných od roku 2008 na  http://ministr-spravedlnosti.blogspot.com/
  1. V příloze 4 je doloženo rozhodnutí Policie ČR ze  dne 15.2.2016 č.j. KRPM-58697-36/TČ-2015-141271, ve kterém nařizuje vykonat (další 7) soudně znalecké zkoumání stěžovatele od roku 2012 a ruší vloni v březnu bez vědomí stěžovatele ustanoveného znalce prof. Hosáka, který v lednu 2015 u OS Olomouc stanovil stěžovateli světově unikátní DG a navrhl až roční terapii odlišných názorů uzavřeným oddělením  psychiatrie s vysokými dávkami psychofarmak. Jde o zcela nadbytečné a zatěžující znalecké zkoumání a Soud je žádán toto násilí zastavit! Navíc se tak děje za situace, kdy se policie vůbec věcně nevypořádala ani s jednou z napadaných skutečností uvedených nejen v této stížnosti a dodatcích a kdy policie dne 15. 2. 2016 jednala v rozporu s přikazujícím nařízením vedoucí OSZ Prostějov JUDr. Naděždy Kezniklové ze dne 9. 12. 2015 č. j. ZN 2066/2014-174, která ke stížnosti stěžovatele na průtahy řízení určila, že nařizuje vykonat soudně znalecké zkoumání stěžovatele právě k prof. Hosákovi a toto rozhodnutí nebylo zrušeno. Sdělení policie, že případ je složitý a nový znalec je proto, že znalci mají jiné názory, je komický potud, pokud nedoléhá osobně.
  1. V příloze 5 je doloženo již dříve odkazované rozhodnutí MZČR ze dne 18. 11. 2015 č.j. MZDR 67908/2015-3/MIN/OVA dokazující nejen vysokou odbornou nekompetenci MZ a osob řešících danou problematiku, ale také, v bodu 10 výrok o rok a půl zapíraném rozhodnutí MZ přikázaném vydat ministrem, které se po tolika stížnostech na MZ ČR nalezlo a bude zasláno. Dodnes se tak přes dvě stížnosti nestalo!  Naopak je dále v textu a v záhlaví nahttp://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/ doložena stížnost společnosti Cannabis is The Cure,z,s. ze dne 18. 2. 2016 na nevydání informací k žádosti zaevidované MZ dne 4. 1. 2016. Dále je v rozhodnutí MZ ze dne 17.2.2016 č.j. MZDR 8582/2016-2/MIN/OVA doloženo, že stížnost na nevydání informací žádaných 4.1.2016 je ze strany MZ přiřazena k jinému stížnostnímu řízení, které nebylo žalováno, totiž v příloze doložené řízení č.j. MZDR 67908/2015-3/MIN/OVA
  1. Po sedmi letech marných žádostí stěžovatele a členů výzkumu o zpřístupnění obecní kaple Nanebevzetí Panny Marie v Ospělově vydala přestupková komise v Konici dne 4. 2. 2016 rozhodnutí č. j. ŽIV 440/2015/MAL/19, ve kterém uvedla, že starosta obce nemůže být za přestupek dle přestupkového zákona obviněn/-a, protože napadané vydávání nepravdivých rozhodnutí ve správním řízení a nereagování na petice občanů dle zákona o obcích a poškozování cizích práv koná jako právnická osoba a ta přestupkům nepodléhá. Přestupkovou komisi odkazovaný kontrolní orgán (Krajský úřad a Ministerstvo vnitra) však od roku 2010 opakovaně rozhodli, že a) k porušení zákonů nedošlo, nebo b) nejsou oprávněni věc řešit a jde o kompetenci obce věc vůbec neprojednat a nedoložit pravidla hospodaření s tímto majetkem, viz  http://ludmirov.blogspot.com/
  1. Na předběžný dotaz MK ČR k věc řešící ústavě Konopné církve (verze ke 12. 1. 2016) uvedené na http://www.konopnacirkev.cz/   odpověděla dne 3. 2. 2016 ředitelka odboru církví MK, že je zakázáno zakládat církev narušující právní řád, vybízet k páchání trestné činnosti a ohrožovat veřejné zdraví. Právní zástupce církve Cannabis is The Cure,z.s. proto dne 21. 2. 2016 požádal MK ČR o vydání stanoviska k této věci, viz http://european-cannabis.blogspot.com/, neboť rostlina konopí je dle ředitelky odboru církví nikoliv božím dílem, ale nástrojem k šíření – demagogického a protiústavního ustanovení TZ – tzv. toxikomanie. Návykový potenciál konopí je na rovině návyku na kávu, škody na občanech a soukromých a veřejných rozpočtech jsou za dnešní situace v miliardách euro ročně, zůstává toliko zločin a utrpení.

Příloha z podání výzvy z 11.11.2015

 

Policie ČR
Zasláno poštou a elektronicky na
epodatelna.policie@pcr.cz
v kopii na právního zástupce církve
dusan.dvorak@konopijelek.cz

Věc:  Výzva k navrácení mylně dne 7. 11. 2015 v Praze Holešovicích na konferenci Cannafest zabaveného majetku – modlitebního předmětu Policií ČR – věc šetřena policií a protokol o zkonfiskovaném majetku podavatele z téhož dne má číslo jednací KRPA-447802-4/TČ-2015-001120

Základní fakta: Nevládní organizace Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc je právním zástupcem European Cannabis Church, které je podavatel výzvy důkazně a doložitelně členem. Jako poškozený člen církve a výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) je podavatel povinen vyzvat Policii ČR vydat mylně zkonfiskovaný majetek církve k výzkumu a majetek člena církve – podavatele výzvy dle soupisu zkonfiskovaného majetku do 1 měsíce od obdržení této výzvy na nejbližší policejní služebně dle místa bydliště podavatele výzvy.

Odůvodnění:

1. Obsáhlé zdůvodnění právní situace nevymahatelnosti trestního a správního předpisu na podavatele výzvy dle unijního a evropského (českého) práva najdeme v ústavní stížnosti ze dne 28. 10. 2015 č. j. II. ÚS 3196/15 a dodatku stížnosti ze dne 10. 11 2015 na http://constitutional-court.blogspot.com/

  1. Podavatel dodává, že na postup policie stížnost nepodává, neboť ta jednala korektně, leč právně nepoučena pro tento specifický případ.
  2. Podavatel podnětu a řada svědků může doložit, že podavatel je rovněž členem výboru zakladatelů české Konopné církve, která má v tuto chvíli cca 80 členů a připravuje stanovy k registraci (nejpozději k 8. výročí zveřejnění výzkumuwww.konopijelek.czdne 21. 3. 2008). Podavateli podnětu zkonfiskovaný modlitební předmět důkazně a doložitelně prospívá. 50 tisíc Kč měsíčně v lékárně za cca 150 gramů modlitebního předmětu podavatel podnětu nemá prostředky, nehledě na vlastní kvalitní genofond církve! Registrační listiny české Konopné církve jsou uloženy u právního zástupce evropských konopných církví a jejich členů Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc, veleknězem European Cannabis Church je Olomoučan, pan Dušan Dvořák, MMCA, předseda správní rady Cannabis is The Cure, z.s., nositel ceny vlády za vzdělávání v léčbě konopím, viz www.dusandvorak.blogspot.com

    4. Podavatele jako poškozeného rovněž zastupuje nevládní organizace Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc sdružující poškozené, pokud by snad situace vyžadovala advokátní zastoupení, ten bude určen/-a dle zákona. Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc jako spoluvlastník zkonfiskovaného modlitebního předmětu je účastníkem řízení,pokud bude zahájeno, což je podavatel podnětu oprávněn policii sdělit.

  3. V případě, že by zkonfiskovaný majetek, který je modlitebním předmětem, nebyl vrácen podavateli výzvy do výše určeného data a policií bylo mylně zahájeno trestní řízení, žaloba se bude muset nejprve vyrovnat s výše uvedenou právní argumentací a především se bude muset vyrovnat s uvedenými předběžnými otázkami, které jsou doloženy rovněž níže přílohou.
  4.    Před případným mylným podáním obvinění proto podavatel a jeho zástupce a spolu poškozený bude zcela jednoznačně trvat – v souladu s právem na vyšetřovací pokus dle trestního řádu – na provedení kvantitativní analýzy kanabinoidů  CBD a THC v zkonfiskovaných konopných produktech podavatele dle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 236/2015 Sb.
  5.    Podavatel podnětu dokládá výše a níže na důkazech, že právní řád dává Polici ČR právo v době nevymahatelného předpisu jednat dle výzvy a navrátit majetkypodavateli a nikoliv šetřit ustanovení §§ 28 (krajní nouze) a 31, odstavec 1 (přípustné riziko) dle trestního zákoníku a vyloučení skutku podavatele pro netrestnost ve zdlouhavém trestním řízení s řadou svědků a znalců.
  1.    Podavatel předem děkuje za řádné projednání a naplnění výzvy.

Dne 11. 11. 2015

Příloha – předběžné otázky

  1.       Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?
  1.        Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1.       Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?
  1.       Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1.       Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1.       Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
  1.       Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?
  1.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
  1.       Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
  1.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět?
  1. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
Facebook Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.